K institutům náhradní výchovy patří:
a) ústavní výchova
b) náhradní rodinná výchova
-osvojení
-pěstounská péče
-pěstounská péče na přechodnou dobu
-poručenství
-svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než
rodiče
Osvojení:
Osvojit se dá dítě, které je právně volné.
Osvojitelé mají stejná práva a povinnosti vůči dítěti jako
rodiče, stávají se tak zákonnými zástupci dítěte a mají
rodičovskou zodpovědnost k osvojenci.
Úplná – Plně zanikají vztahy k původní rodině a vznikají nové s rodinou osvojitelů.
Neúplná – Zůstává zde například dědické právo.
Individuální – Osvojení pouze jedním osvojitelem.
Společná – Osvojení partnerskou dvojicí.
Zrušitelná – Je možná zrušit např. na žádost dítěte po dosažení jeho plnoletosti. V matrice jsou zapsáni původní rodiče.
Nezrušitelná – V matrice jsou natrvalo zapsáni adoptivní rodiče. V praxi dnes převažuje osvojení nezrušitelné.
Pěstounská péče:
Dítě v pěstounské péči nemá práva biologického potomka.
Právní vztah mezi dítětem a pěstounem končí dosažením
zletilosti dítěte.
Pokud biologickým rodičům situace dovolí a budou
schopni se o dítě postarat, budou ho chtít zpět, dají žádost
soudu a ten jejich požadavek zváží.
Pěstounská péče je placená. (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstounů, příspěvek při převzetí dítěte, eventuelně příspěvek na zakoupení motorového vozidla)
Pěstounská péče je určena především pro děti, které nemohou být ze zdravotních nebo sociálních důvodů osvojeny a také pro skupinu sourozenců.
V ČR jsou dva druhy pěstounské péče: skupinová(SOS vesničky) a individuální(rodina)
Pěstounská péče na přechodnou dobu:
jde o rodinnou,individuální formu péče,
státem podporovanou, která by měla být nezletilým dětem
poskytována po nezbytně nutnou, relativně krátkou dobu
v domácnostech pěstounů nebo i v zařízeních pro výkon
pěstounské péče.
Děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich
situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské
péči, mohou být tedy umístěny do přechodných
pěstounských rodin.
Poručenství:
Poručníka ustanovuje soud.Většinou se jedná o
příbuzné,nebo osobu blízkou.
Poručník je zákonným zástupcem dítěte spravujícím jeho
majetek, ale při závažných rozhodnutích je povinen se
poradit se soudem. Poručník nemá k dítěti vyživovací
povinnost a pokud je správa majetku dítěte spojeny se
značnou námahou má právo na odměnu. Zaniká
dosažením plnoletosti dítěte nebo rozhodnutím soudu.
Systém náhradní rodinné péče
• roztříštěná, nejednotná koordinace NRP;
• zdlouhavost, nepružnost procesu umísťování dětí;
• malá komunikace a spolupráce všech institucí v oblasti NRP;
• umísťování dětí se speciálními potřebami a dětí romských;
• příprava a vzdělávání žadatelů o NRP a následně nových rodin;
• dlouhodobá podpora náhradních rodin, dlouhodobé výzkumy, sledování;
• perspektiva a pomoc dětem po období zletilosti (chráněná bydlení, studium apod.);
• alternativní formy NRP (krátkodobá, profesionální pěstounská péče);
• problematika mezinárodní adopce.
Výhody náhradní rodinné péče
lepší naplňování potřeb dítěte než v ústavní péči
-možnost zažít běžný život
-možnost umístěný do jedné pěstounské rodiny i více
sourozenců
Co přináší NRP:
stabilní prostředí – pocit domova, identifikaci s rodinným prostředím
- stabilní vychovatele – citové pouto, vazbu trvalého charakteru, uspokojení fyzických,
psychických a sociálních potřeb dítěte
- stabilní postavení v heterogenní skupině – osvojení si určitých rolí a postojů
Rizika náhradní rodinné péče:
míra citového vztahu vzniká spontánně, nekontrolovaně
-chybí terapeutické odborné prostředí
-chybí spolupráce a zpětná vazba s DD
-rizika zneužívání dítěte
Zdroje:
http://www.dumrodin.cz/typy-nahradni-rodinne-pece.html
http://www.rodina.cz/clanek546.htm